Živé vysílání

12:15 Sváteční slovo
Čerstvý chléb
12:30 Kormidlo
Nástroje (3/13): Trubka (R)
14:15 Bohoslužba
Dotažené žárovky
15:00 Stopy
(R)
15:30 Písničky z archivu
Slovenská skupina Adriel (R)

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Sváteční slovo - Čerstvý chléb


4. Spasení? Co to je?

V minulých zamyšleních jsem zmínil dva důležité pojmy. Spasení a hřích. Tak jako každé jiné slovo si můžeme i tato různě vykládat a samotný výklad pak také různě chápat. I v Písmu se o spáse a hříchu mluví v několika rovinách. Dnes se zastavme u spasení. Spasení, jiným slovem záchrana, se používá při záchraně od něčeho. Zachránil mne před utopením, bankrotem, smrtí, hloupým rozhodnutím. Zachránil mne z bahna, ve kterém jsem žil, od hladu, lékaři mi zachránili zdraví apod.

 

Tedy spasení jako pomoc z něčeho ven. Další význam může znít také obráceně. Tedy pokud jsem z něčeho, nebo od něčeho zachráněn, pak se má situace mění a já jsem zachráněn pro něco lepšího, než v čem jsem byl. Tedy zachráněn pro něco, nebo pro někoho. Pro mne to je záchrana z marnosti a bludného kruhu života v tomto světě, do dokonalosti, poznání smyslu mého života.  Byl jsem s dvěma mladými lidmi. Oba nebyli schopni si prokazovat lásku, ale především ji přijímat jeden od druhého, protože byli mnohokrát předtím zklamaní z různých vztahů. Vždy šli s upřímností a rozhodnutím milovat a očekávali to i od druhého. Byli však zklamaní a cítili se oklamaní nejen tím druhým, ale také sebou samými, když zjistili, že nejsou sami schopni dokonale milovat. Tak to není jen mezi mužem a ženou, ale mezi přáteli, spolupracovníky, prostě mezi lidmi, protože nejsme schopni být dokonale upřímní, čestní, věrní, pravdiví… Mladí lidé touží po těchto věcech, hledají pravdu, čestnost, smysl, ale nachází jen zmatek a sobectví. Objevují ho v jiných, ale i v sobě. Pak jsou zklamaní. Buď se uzavřou do sebe, nebo dělají revoluci, aby něco změnili, aby se nakonec přizpůsobili běhu tohoto světa. Někde uvnitř však zůstalo malé zrnko touhy po této dokonalé lásce a pravdě. Spasení pro mne je vytažení z tohoto světa a setkání se s opravdovou láskou, pravdou a přijetím, bez podmínek. Setkáním se a přijetím něčeho, co tento svět potřebuje, ale nemůže to získat.  Spasení je když to zrnko touhy najde naplnění. Bůh do nás vložil touhu po něm, abychom ho hledali. Hledáme různě, na různých místech, u různých lidí a věcí, v různých náboženstvích a filosofiích. Chodíme, zjišťujeme a nenacházíme. Spasení je nalezení a setkání se s Bohem. Návrat tam, kam patříme. K němu domů. Tam nacházíme vše, po čem jsme toužili, ale nemohli jsme to najít ani v sobě, ani u druhých. I to je však milost a dar Boha, který nás k tomu naplnění přivádí, aby nás zachránil – spasil od tohoto pomíjivého a nedokonalého světa pro jeho věčný domov.  Pro použiji slova J.A. Komenského z jeho Labyrintu světa a ráje srdce, abych takový návrat a přivítání Boží aspoň trochu názorně popsal. „Vítej, vítej, můj synu a bratře milý!“ A když to řekl, přívětivě mne objal a políbil. Z toho mne prostoupila jakási přelíbezná vůně a byl jsem prodchnut nevypravitelnou radostí. Že mi až slzy tekly z očí. Ani jsem nevěděl, co mám říci na tak nenadálé přivítání, a tak jsem si jen zhluboka povzdech a vzhlédl k němu pokornýma očima. Když viděl, jak jsem samou radostí celý předěšený, promluvil ke mně takto dále: „ Kde jsi byl, synu můj? Kdes byl tak dlouho? Kudys chodil? Co jsi hledal ve světě? Potěšení? Kde jsi měl hledat jinde než v Bohu? A kde jinde Boha než v jeho chrámu? A jaký je chrám Boha živého? Copak to není chrám živý, který si pro sebe sám připravil, tvé vlastní srdce? Díval jsem se, můj synu, jak jsi bloudil, ale už jsem se na to nechtěl dívat dále, přivedl jsem tě k sobě a uvedl tě do sebe sama. Toto místo jsem si zvolil za palác, kde budu přebývat, a chceš-li tu bydlet se mnou, nalezneš zde, co jsi marně hledal ve světě: pokoj, útěchu, slávu a hojnost všeho. A slibuji ti, synu můj, že nebudeš zklamán tak, jako tam.“ 

Toto je pro mne spasení, ale Komenský pokračuje: “Stůj na tom, buď, nazývej se a zůstávej mým vlastním. Byl jsi sice můj a jsi od věčnosti, ale dříve jsi to nevěděl. Já jsem pro tebe to potěšení, do kterého tě uvedu nyní, připravoval již dávno, ale tys tomu nerozuměl. Vedl jsem tě k sobě podivnými cestami a oklikami, tys to ale nevěděl, nechápal jsi, co tím já, vůdce všech svých vyvolených zamýšlím, ani jsi nepoznal mé dílo, které se na tobě dělo. Ale vždy jsem byl s tebou a oklikami jsem tě po nějakou dobu vodil jen proto, abych tě k sobě nakonec uvedl blíže. Svět, tvoji průvodci, ani Šalamoun tě nemohli ničemu naučit, ničím obohatit, ničím nasytit, ničím uspokojit žádost tvého srdce, neboť neměli to, co jsi hledal. Ale já tě naučím všemu, já tě obohatím, já nasytím.“ Spasení je z Boží milosti záchrana z vlivu, moci a závislosti na tomto hříchem pokřiveném světě k věčné radosti a pokoji v životě s Kristem. Co je to vlastně hřích, z jehož moci nás Bůh skrze Krista zachránil, si povíme příště.

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.