|
Co nám píšete
|
Úterý, 19 Březen 2013 16:04 |
 Dobrý den, zdravím Vás a protože ráda poslouchám úterní pořady Lídy Hojkové Tichá pošta, obracím se na Vás s prosbou. Ten dnešní, velmi zajímavý mi utekl, slyšela jsem jen závěr. Můžete mi, prosím, přeposlat jeho písemné znění, nebo nahrávku nebo odkaz, kde přesně si jej mohu stáhnout ? Předem moc děkuji a přeji požehnaný den a radostné vysílání. Jarka |
|
|
Čtvrtek, 14 Únor 2013 15:32 |
|
Drazí v Kristu. Srdečně zdravím a především děkuji našemu Pánu za vás všechny a vaše vysílání, které napomíná, povzbuzuje a též laská. Díky za tu studnici vody živé a tu bohatou hostinu ze které můžeme svobodně brát. Děkuji i za zpravodaj Anténa. Jsem vděčna za všechny Vaše relace, zvlášť za Světem Bible, Kompas, Doteky, Studnu slova, Krok za krokem a Houpací křeslo Marie Frydrychové, která vždy vystihne aktuální situaci jak ve světě tak i u nás. Děkuji Vám všem, kteří se na tomto Božím díle podílíte a tak nás starší potěšujete. Přeji vedení Ducha svatého, radost a pokoj. Anna |
|
Čtvrtek, 14 Únor 2013 15:30 |
|
(ohlas na pořad Noční můry – Požehnané pukliny) Dobrý večer, k tématu puklin toho mám tolik na srdci, že nevím, čím bych začal. Narodil jsem se s těžkou zrakovou vadou a od svých šesti let jsem chodil do školy pro děti se zbytky zraku. Domů jsem jezdil jen na jeden víkend v měsíci a v prvním roce jsem to dost těžce nesl. Mým nejkrásnějším vánočním dárkem byl tranzistorový přijímač, který mi v internátě pomáhal přežít. Bylo mi asi 14 let, když jsem slyšel jeden pořad TWR z Monte-Carla a ten na mě silně zapůsobil. Začal jsem ty pořady poslouchat častěji a díky nim jsem dnes věřící. Nevím, jestli bych někdy Pána našel, kdybych vyrůstal jako moji zdraví příbuzní u nás na vesnici. Prasklin a nedokonalostí mám celou řadu! S některými jsem se naučil žít, na jiné nadávám! Za zrakovou vadu jsem Bohu nikdy nepoděkoval, ale možná bych to měl zkusit. David |
|
|
Čtvrtek, 14 Únor 2013 15:27 |
|
(ohlas na pořad Noční můry – Hledám to místo, kde najdu klid) A co víc přát do nového roku než právě POKOJ? Často je to jen slovo a při tom po ničem tak netoužíme, my často nervózní, roztěkaní. Přejeme-li si POKOJ při Večeři Páně, čteme-li o něm, pak je vše v pořádku. I je-li dobře doma, ve sboru i ve světě, mezi kolegy, přáteli, pak je vše příjemné! Ale co až přijdou zkoušky? Toto vzácné OVOCE DUCHA se kamsi ztrácí, člověk se vzteká, propadá beznaději, jako by předešlých krásných zážitků nebyl. Nakonec jen stručný dotaz na Vás oba, případně i na posluchače: Jak si onen POKOJ udržet? S přáním všeho dobrého. Eva |
|
Čtvrtek, 14 Únor 2013 15:21 |
|
Vážená redakce. Než popřeji do dalšího roku vše dobré, musím napsat na Vás stížnost. Moc by mě zajímalo, kdy má člověk normálně žít, protože s vaším radiem to nelze. Zapnu si ho, no a pak chci poslouchat to i to a tamto by mě zajímalo. Ale musím s dcerou do hudebky, s malýma dvojčatama ven, doma uvařit, uklidit, věnovat se ostatním dětem a prostě poslouchat nemohu. Prostě ještě se mi nestalo, že bych Vaše rádio vypla z důvodu, že by mě to nezaujalo. Ale, co posloucháme pravidelně a nenecháme si ujít je četba na pokračování. Jednu dceru mám ve škole, další doma a to pro čas četby vždy vybereme něco na vybarvování a podobně a posloucháme. Já si uvařím kafe, dám si něco k tomu a je to ten náš super čas, na který se těšíváme. Takže do dalšího roku přeji mnoho a mnoho podobných stížností. Magda |
|
|
|
|
|
|
Strana 4 z 9 |
Přečteno:: 5911
|
mp3 32
aac+128
Co nám píšete
